Zpět

NÁPADY A PŘÍLEŽITOSTI Tvořivost - kreativita

Nechte žákům prostor zvídavě nahlížet na problémy, které mají více řešení.

Děti se nemusí narodit rovnou jako kreativní bytosti. Navíc po nich v průběhu dospívání často chceme, aby odložily svoji kreativitu a soustředily se spíše na přesnost, kritické myšlení či logické uvažování. Nicméně, při výuce jakéhokoli předmětu můžeme žákům poskytnout vhodné prostředky pro rozvoj kreativní stránky jejich mysli a také k tomu vytvořit podnětné prostředí. Rozvíjení bezpočtu nových nápadů podporuje u studentů schopnost nahlížet na problémy z jiné perspektivy a umožňuje jim stát se nebo zůstat otevřenými a zvídavými. Navrhujeme zde několik velmi jednoduchých aktivit, které žáky povzbudí k tomu, aby přemýšleli kreativně.

První oblast podnikavosti

NÁPADY a PŘÍLEŽITOSTI

Klíčové kompetence podnikavosti v této oblasti

Vidění a vyhledávání příležitostí

Tvořivost - kreativita

Vize

Zhodnocení nápadů

Etické a udržitelné myšlení

Brainwriting

Mnoho inovativních nápadů vzniklo v rámci týmového brainstromingu, někdy byly tyto „nové“ nápady odvozeny z nápadů jiných lidí. Technika Brainwriting je proces generování nápadů, který umožňuje se zapojit každému ve skupině. Probíhá podobně jako brainstroming, ale poskytuje každému stejnou příležitost se zapojit a přemýšlet bez jakéhokoli „omezení“.

Rozdělte žáky do skupin.
Dejte každé skupině list papíru.
Požádejte skupinu, aby si zapsala problém, který se snaží vyřešit, nahoru na papír. Každá skupina může řešit jiný problém.
Dejte skupině tři minuty na zapsání tří nápadů, jak problém vyřešit.
Po třech minutách pokračujte do druhého kola.
Vysbírejte listy papíru a přerozdělte je do jiných skupin.
Požádejte každou skupinu, aby na nově obdržený list papíru zapsala další tři nápady. Skupina může stavět na prvních třech již zapsaných nápadech předchozí skupiny, nebo vymyslet tři nová vlastní řešení. Počet kol určí moderátor.
Jakmile dokončíte určený počet kol, vysbírejte papíry a vraťte je původním skupinám zpět. Nechte je si vybrat, jaké řešení jejich aktuálního problému by se jim zdálo nejvhodnější.

Metoda 30 kruhů

Tuto metodu vyvinul Bob McKim (z Univerzity ze Stanfordu). Je to skvělá hra na rozehřátí. Klade důraz na rovnováhu mezi plynulostí, rychlostí, množstvím nápadů a flexibilitou. Zdůrazňuje, jak odlišné tyto dvě vlastnosti jsou. Je vhodná jako individuální nebo skupinová aktivita.

Rozdejte každému žákovi jeden list papíru se třiceti kruhy (případně si kruhy mohou nakreslit sami).
Požádejte žáky, aby za 60 sekund přetvořili co nejvíce prázdných kruhů na rozpoznatelné objekty. Jinak řečeno, aby v každém kruhu byl jiný obrázek, znak. Cílem je kvantita, nikoliv kvalita.

Porovnejte výsledky:

Zeptejte se, kolik lidí vyplnilo 10, 15, 20 nebo více kruhů?
Zaměřte se na množství a rozmanitost nápadů. Našli jste na různých arších papíru podobné kresby či nápady?
Kolik kruhů se účastníkům podařilo vyplnit kresbou?
Porušil někdo pravidla?

Výzva: Za 60 vteřin vytvoř tolik kruhů s jedinečným obrázkem, kolik jen zvládneš.

Odzadu kupředu (reverzní brainstorming)

Nové nápady se často objevují, když všechno obrátíte vzhůru nohama.

Rozdělte žáky do skupin a zadejte jim problém, který mají řešit.
Otočte problém nebo výzvu otázkou: „Jak můžete problém zhoršit?“ nebo „Jak můžete dosáhnout opačného efektu?“
Nechte skupiny brainstormovat inverzní problém, aby našli opačná řešení.
Nezavrhujte žádné z navrhovaných řešení!
Jakmile mají skupiny uspokojivý počet nápadů, znovu problém otočte zpět a hledejte nápady na řešení původního problému.

„Třikrát co by kdyby “

Je užitečné vysvětlovat žákům, že inovátoři často nepřijdou s úplně novými nápady, ale přijmou existující koncept a ptají se: „Jak jej mohu vylepšit, aby byl lepší - nebo nejlepší?“

Vyzvěte žáky, aby se ptali „třikrát co by kdyby“, kdykoli je to možné:

Co by se stalo, kdybych to změnil (produkt, službu, systém atd.)?
Co bych na tomto objektu změnil nebo vylepšil, kdybych ho chtěl použít za pět nebo deset let?
Jak bych to změnil, kdybych chtěl uspokojit konkrétní cílovou skupinu?

Tyto otázky můžete měnit podle svých preferencí nebo nechat žáky vytvořit si vlastní „Tři co by kdyby“.

Co by to mohlo být?

Máte po ruce věšák na oblečení nebo jakýkoli jiný jednoduchý předmět každodenní potřeby. Chtějte po žácích ve skupinách, aby pět minut přemýšleli o co nejroztodivnějším využití toho předmětu. Kvantita je v tomto případě důležitější než kvalita! Na závěr si cvičení společně projděte. Můžete použít obrácené myšlení nebo brainstorming položením otázky: „Jak nemůžete používat tento objekt?“