Zpět

Techniky brainstormingu

Cílem brainstormingu je vygenerovat co největší počet řešení problému.

Asi nejznámější metodou pro generování nápadů je brainstorming (v překladu „mozková bouře“). Cílem brainstormingu je vygenerovat co největší počet řešení problému.

Tipy a pravidla

Ideální jsou skupinky 5–8 členů, aby mohly vznikat synergie a nápady na sebe mohly navazovat. Základní principy jsou hodnocení nápadů až s časovým odstupem, důraz na kvantitu, abychom měli později co třídit, kombinovat a hledat řešení. U brainstormingu se nebrzdíme, uvolníme fantazii na maximum, generujeme náměty bez ohledu na logiku nebo proveditelnost a vydáme se tzv. z krabice. Pro úspěšnou facilitaci nejen se žáky a studenty je zásadní ujasnit si, co je vaším cílem, čeho chcete brainstormingem dosáhnout.

Před brainstormingem se hodí zařadit aktivitu, která vám pomůže dostat do mozku trochu víc kyslíku a uvolnit se – například procházku, žonglování nebo jakoukoli relaxační nebo uměleckou aktivitu. Studie, které zkoumaly vztah mezi improvizací a mírou divergentního myšlení ukázaly, že pokud jedinci podstoupili krátce před testováním improvizační cvičení (např. hudba, drama, tanec, příběh), podávali v testech divergentního myšlení lepší výkon ve všech oblastech divergentního myšlení a kreativity – fluenci , flexibilitě i originalitě.

V roce 2014 vědci ze Standfordské univerzity zveřejnili studii, která zkoumala vliv chůze na kreativitu. Výzkumníci zjistili, že se kreativní myšlení zlepšilo jak během chůze, tak i těsně po ní. Zajímavé je, že je důležitá pouze chůze samotná a nikoli prostředí, ve kterém se odehrává. Procházka přírodou bude příjemnější, ale stejně tak dobře poslouží, když budeme pochodovat doma, v kanceláři nebo třeba na pásu čelem ke zdi :-).

Písemná varianta brainwriting

Generování nápadů může probíhat i písemně – potom hovoříme o brainwritingu. Jak na to?

Rozdělte žáky do skupin. Dejte každé skupině list papíru. Požádejte je, aby v horní části stránek zapsali problém, který se snaží vyřešit. Můžete stanovit různé problémy pro každou skupinu. Dejte prostor tři minuty na zapsání tří nápadů řešení. Po třech minutách následuje druhé kolo: shromážděte papíry, přerozdělte je a požádejte každou skupinu, aby vygenerovala tři další nápady na řešení problému, který právě dostala.

Žáci mohou stavět na prvních třech myšlenkách, které již jsou napsané, nebo přemýšlet o třech nových řešeních. Facilitátor rozhodne, kolik výměn proběhne. Když jsou všechna kola dokončena, posbírejte papíry, vraťte původní papír každé skupině a nechte ji vybrat, jaké by bylo nejlepší řešení aktuálního problému.

Individuální brainstroming

Cennou zkušeností je zážitek individuálního brainstormingu. Mnoho žáků a studentů bude mít i v bezpečném prostředí a s výbornou facilitací problém generovat nápady před ostatními. Mnohým z nich pomůže klidný čas na rozmyšlenou a obecně pomalejší tempo. Takový individuální brainstorming můžeme kombinovat s kolektivní variantou a využít i prvek inspirace a navazování na nápady druhých.

Individuální (a vlastně každý) brainstorming není zrovna činnost tzv. na povel. Pokud nápady nenaskočí nebo se vyčerpají po pár minutách, netrapte se tím a raději tuto fázi ukončete – čím více totiž chcete a „tlačíte na pilu“, tím méně vás toho napadne.

Negativní brainstorming

Pro mladší školní děti se skvěle hodí negativní brainstorming, který lze provozovat skupinově nebo individuálně. Výborně na tuto techniku reagují děti, které mají tendenci se zahlcovat nebo jim obecně nevyhovují široká zadání, ve kterých se ztrácí.

Stačí si pod sebe napsat všechny své úkoly a vedle k nim pak doplnit, co se stane, když je nesplní. Můžeme přidat i další sloupeček a odpovědět si na otázku, co se stane, když úkol nesplním vůbec, a co se stane, když ho nesplním včas. Pojmenované důsledky se třídí daleko snáze než úkoly. Od osobních úkolů snadno přejdeme i k jiným zadáním.

Obrácený brainstorming (Jděte zpět)

Nové nápady se často objevují, pokud vše obrátíte vzhůru nohama. Rozdělte žáky do skupin a dejte jim problém na vyřešení. Otočte problém „na hlavu“ dotazem:

„Jak můžete problém ještě zhoršit?“
„Jak můžete dosáhnout opačného efektu?“

Nechte skupinu řešit tento inverzní problém – brainstormovat vytvoření opačných řešení. Nezahazujte žádné z navrhovaných řešení! Když má skupina uspokojivý počet nápadů, otočte vše znovu „na hlavu“ a vytvářejte nápady pro řešení původního problému.

TIP: Trénujte divergentní myšlení

Koncentraci a celkovou tvořivou atmosféru ve skupině nejen u dětí, ale i v pracovním kolektivu zlepšuje pravidelný trénink divergentního myšlení. Inspirací může být například základní test k měření schopnosti divergentního myšlení – Guilfordův test neobvyklého použití. Respondent má za úkol vyjmenovat co nejvíce způsobů využití běžných předmětů, jako jsou např. cihla, kancelářská sponka nebo noviny. Hodnotí se originalita, fluence, flexibilita a elaborace, což je míra dokreslení řešení a detailu. My takové hodnocení ani nepotřebujeme. Stačí, když si dáme 5 minut a cíl vygenerovat aspoň 10 možných použití nějakého předmětu (třeba toho prvního, který uvidíme, když teď uděláme čelem vzad). Čím bláznivější, tím lepší.

Zkuste třeba teď hned napsat co nejvíc možných využití novin. Napřed si dejte 5 minut na nalezení alespoň 10 řešení a pak si na deset minut odpočiňte. Potom ze sebe zkuste dostat během 3 minut další 3 nová řešení.

Autorka: Pavlína Olšáková