Zpět

Mikulášské chození, ISŠA Brno

Záměrem nyní již tradiční aktivity, bylo ukázat dětem lidskost.

V rámci projektu KaPoDaV jsme navázali úzkou spolupráci s MŠ, ZŠ Kociánka v Brně. Během adventu 2018 nás napadla myšlenka „udělat dětem z Kociánek Mikuláše.“ Adventní tradice jsme nazvali Mikulášské chození. Věděli jsme, že tyto děti mají různé zdravotní handicapy. Chtěli jsme, aby je návštěva Mikuláše překvapila a potěšila. Naši studenti věděli, že celý průběh přípravy i návštěvy je bude bavit.

Škola

Integrovaná střední škola automobilová Brno, příspěvková organizace

Kontakt na P-koordinátory

Ing. Libuše Čápová
mail: ludmila.capova@issabrno.cz
Ing. Vladimír Válek
mail: vladimir.valek@issabrno.cz

Cíl aktivity

Záměrem bylo ukázat žákům lidskost prostřednictvím Mikulášské nadílky, přiblížit jim svět dětí s handicapem a předávat tradici našich předků mladé generaci.

Délka aktivity

2 měsíce

Kdo byl zapojený

Žákovská skupina žáků druhého ročníku studijního oboru PED, podnikaví učitelé, vedení ISŠ automobilní, vedení MŠ, ZŠ Kociánka, spolek Babičáci z Rosic.

Co bylo naším záměrem

ISŠ automobilní sídlí v areálu spolu s MŠ, ZŠ Kociánka a také SŠ Rooseveltova. Naši žáci se občas se žáky těchto škol setkávají, ale navzájem neznají své světy. Mikulášské chození byla přirozená příležitost, jak se jednoduše a spontánně k těmto dětem přiblížit.

Jak začít a dotáhnout projekt do konce

V Adventu jsme si vyprávěli o adventních a vánočních tradicích. Zde spontánně dětem vznikl společný nápad “udělat z Kociánky a SŠ Rooseveltova Mikuláše”. Hned začaly vznikat nápady na kostýmy. Všichni žáci ze třídy souhlasili s poskytnutím financí na nákup ovoce a dárků.

Důležité bylo nechat veškerou přípravu na žácích, počínaje komunikací a oslovením vedení obou škol. Nebylo vše jednoduché. První rok byl testovací v tom, zda naši žáci před dětmi obstojí. Neznali jsme mentalitu dětí, nevěděli jsme, jak na nás budou reagovat. Před zahájením návštěvy do třídy paní zástupkyně s porozuměním našim chlapcům a dívkám vše objasnila. Problémem bylo sehnání andělských kostýmů. Jeden žák se nabídl, že poprosí na místní faře. A kostýmy byly.

Celý proces přípravy však byl pro žáky velmi vzrušující a samotné setkání s dětmi přinesl spoustu pozitivních reflexí. Nakouknutí do jejich světa a vlastní potěšení z vykonání něčeho dobrého bylo pro naše aktéry obohacující. Zjistili, že děti jsou jiné, ale stejně šťastné či smutné jako oni. Bohužel pandemie v prosinci 2020 zhatila osobní příchod Mikuláše na Kociánku. Žáci přinesli dětem nadílku alespoň do okna.

V roce 2021 se do Mikulášského chození zapojili i rodiče žáků, kdy jedna naše maminka spolu s dalšími ženami ze spolku Babičáci z Rosic napekly a zabalily perníčky. I tento rok pandemie zasáhla do organizace Mikulášského chození. To se tentokrát konalo venku na zahradě Kociánky, kdy skupinky dětí přicházely za Mikulášem, čertem a andělem. Také jsme se rozhodli, že pro příští roky připravíme kostýmy pro Mikuláše a anděly.

Žáci, kteří tuto tradici založili, již jsou absolventi školy. Ale tradice žije, předává se dále. Řeknete si, co je na této tradici zvláštní? Vždyť každý rok 6. prosince po celém světě chodí Mikuláš, který navštěvuje děti a nechává dárky za oknem. Ano, máte jistě pravdu. Ale pro naši školu ISŠA bylo Mikulášské chození v roce 2018 začátkem nové tradice, která se již každoročně opakuje a na kterou se všichni těší. A dostává nové rozměry.

Se spřátelenou školou Kociánka jsme navázali další spolupráci přesahující tuto tradici.

Z čeho nemít zbytečné obavy

Není třeba se něčeho obávat. Pro tuto aktivitu je důležité vybrat si žáky, které by aktivita bavila a brali by ji jako poslání. Je důležité nebát se nechat aktivity na žácích, zpovzdálí jim však krýt záda. Učit je být zodpovědnými za splnění úkolu, pomáhat radou při přípravě. Je dobré oslovit rodiče či další sponzory, kteří by pomohli při přípravě, např. příprava a nákup dárků, tvorba návrhů, sponzorské dary. Vyplatí se mít v záloze dostatek žáků (pro Mikuláše, anděly, čerty) pro případ nemoci, karantény. Důležité je, aby ve skupině byl alespoň jeden žák, který je výmluvný, umí bez obav komunikovat.

Na co jsme pyšní

Jsme na tento jednoduchý projekt pyšní, protože se vždy podaří a dětem z Kociánky přinese radost. Vnitřní uspokojení přinese i našim žákům. Ač to nahlas neřeknou, jsou moc rádi, že mohou být „při tom“, vykonat dobrou věc a také si „zahrát“ na Mikuláše. A ještě se hodně dozvědí z vyprávění paní zástupkyně o životě dětí, které se potýkají s různými postiženími. Mají možnost podívat se do prostoru školy, seznámit se s prací vyučujících a pečovatelů. Jsme pyšní na to, že si veškerou agendu k MCH vyřizují s vedením školy sami. Těší nás, že nenápadným způsobem můžeme žáky vést k solidárnosti, pokoře k životu a k úctě k ostatním.

Co bychom příště udělali jinak a proč

Na příští roky si chceme připravit pro děti či další uživatele této aktivity krátký kulturní program (povídání o Mikuláši, scénky, pásmo koled či písní…). Také uvažujeme, že bychom mohli navštívit seniory v DD na Kociánce. Líbilo se nám i venkovní setkání dětí s Mikulášem, kdy napadl sníh a akce byla velmi autentická.
Líbí se nám, že tuto aktivitu můžeme zdokonalovat, vylepšovat a měnit podle kreativních nápadů jak žáků, tak i vyučujících.

Jak si TO dál žije svým životem

Z Mikulášského chození se stala každoročně se opakující aktivita, která otevírá prostor pro dobročinnost, radost z adventních zvyků a podporuje přátelské klima. Díky této aktivitě se rozvíjí mnohovrstevnatá spolupráce s MŠ, ZŠ Kociánka. Jednou z nich se stala pomoc při přípravě výtvarných a sportovních soutěží pro děti na červnovou Zahradní slavnost. Objevují se nové možnosti spolupráce s rodiči a sponzory pro tyto aktivity.
Dalším podnikovým nápadem, který se rodí, je obnovování a připomínání českých tradic našich předků, např. realizace Fašanku.

Co jsme se naučili

Naučili jsme se mnoho podnikavých kompetencí, které přesahují tuto aktivitu týkající se žáků, pedagogů i ostatních. Žákům přinesla akce objevení toho, že svět není černobílý, učitelům garantům možnost vychovávat žáky k dobročinnosti, solidaritě a zodpovědnosti, rodičům a dalším sponzorům možnost podílet se na charitativní činnosti a vést k tomu i své děti.

SLOVO ŽÁKA

Naučil jsem se o sobě
Neuměl jsem si představit svět a život handicapovaných dětí. Zjistil jsem, že tyto děti umí být jen šťastné. A kousek štěstí daly i mně. Nevadilo mi věnovat jim čas a peníze.

Dařilo se mi
Byl jsem rád, že jsme se spolužačkou Emilkou sami mohli tuto aktivitu domluvit s paní ředitelkou z MŠ, ZŠ Kociánka, bez paní učitelky. Nebylo lehké si sehnat Mikulášské kostýmy, a tak jsme zašli na místní faru. Dařilo se nám udělat radost dětem a trošku pochopit jejich život. Potěšilo mě, že jsme přišli s aktivitou, která na Kociánce nebyla. A zároveň jsme se domluvili na pomoci při Zahradních slavnostech v červnu.

Udělal bych jinak
Snad nic, vše se mi líbilo.