Zpět

Závěr vzdělávání (nejen) ředitelů v Akademii Libchavy

Poslední tři březnové dny patřily vizím, spolupráci a jistotě, že to jde.

V rámci projektu IKAP II máme za sebou poslední setkání příznivců podnikavosti. Cílovou skupinou byli především zástupci vedení škol. Nechyběli však ani někteří P-koordinátoři z 80 a 20 hodinových studií. Pestré složení se ukázalo být pro všechny velmi inspirativní.

Areál Akademie Libchavy vás okamžitě vtáhne svojí malebností, rodinnou atmosférou a velmi milým přijetím. Jeden ze záměrů výběru takového místa bylo umocnit význam uzavření obou cyklů vzdělávání ředitelů, které měly za cíl podpořit uchopení tématu výchovy k podnikavosti na jejich školách.

Práce s vizí

V pozdním odpoledni prvního dne se účastníci pozvolna naladili na téma workshopu Jak ve škole iniciovat, zavést a udržet změnu procesu vzdělávání?, který vedl výtečný lektor Martin Holčík. Někteří se s ním v rámci tématu výchovy k podnikavosti nepotkali poprvé.

Cílem workshopu bylo najít odpovědi na některé otázky související s procesem plánování vize a přijetí změny.

Změní nové vzdělávací programy české školy? I když jsou základní pravidla pro fungování škol všude stejná, jednotlivé školy se velmi liší v tom, jak skutečně fungují, jakých výsledků ve vzdělávání dosahují a jak se v nich cítí žáci a učitelé. Rozhoduje o tom vedení školy: vize ředitele, která ukazuje směr a hodnoty a schopnost vedení školy podporovat sborovny ve změně procesů ve škole. Co je to vůbec proces? Jak pracovat s procesy v prostředí školy? Jak iniciovat změnu procesu vzdělávání ve škole? Jak nové procesy zavést a udržet, aby nebyly formální, ale žité?

Například jsme společně skládali z kostek ideální školu. Každý postupně přiložil svoji kostku tam, kde mu dávala smysl. Aktivita ukázala, jak je důležité, aby všichni stejně pochopili a interpretovali vizi školy. Jen tak ji mohou společně naplňovat a posouvat se dál.

Příkladem různé interpretace byly kostky umístěné daleko od střední části budovy. Někdo v tom viděl myšlenku odděleného pracoviště, pro někoho to bylo znázornění spolupráce školy a komunity.

Díky pestrému zastoupení si účastníci mohli vzájemně nabídnout různé pohledy na plánování a práci s vizí stran vedení školy i z pohledu zástupců pedagogického sboru.

Zaznělo několik podnětů, jaká je cesta za plánováním vize, co může být překážkou a co naopak vede k významné podpoře.

Primární nositel vize je ředitel/ředitelka.

Je důležité pochopení vize všemi, kteří jsou její součástí.

Každý má vydefinovány dílčí cíle v soukolí společného naplňování vize.

Záleží na bezpečném prostředí a kultuře komunikace. Pedagogický kolektiv může být otevřený a učící se až ve chvíli, kdy má nastaveno bezpečné prostředí.

Vizi je třeba rozfázovat na dílčí cíle. Rychleji pak vidíte Vy i Váš sbor výsledky a posun.

Pokud se jako ředitel rozhodnete pro změnu, nejdříve najděte lidi, kteří mají chuť vaši vizi rozvíjet. Může to být koordinátor podnikavosti nebo kdokoliv, kdo vás podpoří. Stává se tak jedním z ambasadorů změny.

Vize neni o slibu a závazku, ale o cestě, že vím, kam jdu.

Vize je realita, kterou si chceme vytvořit.

Jak a proč se věnovat podnikavosti napříč školou?

Během neformálního síťování měli účastníci možnost debatovat se zástupci Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia v Praze. Ředitel Radko Sáblík, zástupce učitelského sboru Filip Zíka a student 2. ročníku Antonín Tláskal sdíleli, v čem je jejich škola jedinečná, v jakém rozsahu do svého chodu zapojují studenty, absolventy a externí partnery.

Třetí den dopoledního bloku tak mohli účastníci se zástupci SSPŠ plynule navázat na další témata.

Radko Sáblík představil koncept individuální podpory žáků, kteří prokazují aktivní zájem se dál rozvíjet. Pokud má žák již vybudouvanou firmu, je aktivním sportovcem nebo pracuje na školním projektu, může být až ze 75 % uvolněn z výuky. Není však zbaven studijních povinností. V nastavené komunikaci s učiteli je odpovědný průběžné naplňovat výstupy daných předmětů.

Učitelský sbor je s převahou zastoupen absolventy školy, kteří zvládájí paralelně studovat vysokou školu a často se i věnovat podnikatelským záměrům. Škola je živá a stále drží krok s novými technologiemi a jejich implementací do výuky.

Škola není MY a ONI

„Zaměřujeme se na to, co jde, než na to, co nejde.“
„Nadaní jsou všichni. Pokud vytvoříme podmínky, v každém najdeme jeho nadání.“
„Každý ve třídě je v něčem nejlepší. Najít to a neodradit.“
„Mít odvahu a dokázat si změnu prosadit.“

Radko Sáblík, ředitel

„Když se nezapojím, tak ztrácím. Vím, že to není moje povinnost, ale volba.“
„Je to o osobnosti ředitele. Zapálený musí být především on.“

Antonín Tláskal, žák

V závěru čekal účastníky krátký blok za Lipku a Podnikavou mysl. Představení plánovaného záměru procesu certifikace Podnikavá škola, jako motivačního nástroje pro systematickou podporu a koncepční rozvoj škol, které ve své vizi pracují s cílem vytvořit žákům i pedagogům podmínky pro rozvoj podnikavých dovedností. Dále pak sdílení aktuálních novinek v tématu revizí RVP a vyhlídky pro ukotvení tématu podpory podnikavosti.

Dle slov a proudící energie bylo zřejmé, že si účastníci odváží vítr do plachet, který je může posunout v dalších krocích směrem k podpoře výchovy k podnikavosti napříč školou.
A také odhodlání nezaleknout se prvního neúspěchu. .ani toho druhého.