„Nepochybujete o tom, že to má smysl? Ven s tím!“

S Mirkem Mrázem, P-koordinátorem na ZŠ Labyrinth, jsme si povídali, prostřednictvím jakých platforem u nich na škole funguje kolegiální podpora a sdílení (prolink na druhý článek). Z rozhovoru zároveň vzešla potřeba nechat zaznít i velmi povzbudivou myšlenku o tom, kterak si netvořit jako učitel do šuplíku a překonat pochybnosti, že není třeba, aby vaše nápady a seberealizace zůstávaly jen ve vaší hlavě nebo na vašem disku.

„Snažím se, aby zajímavé nápady do výuky, realizované projekty a materiály, které jsem buď sám nebo s kolegy vytvořil, jen tak nevyšuměly. Proto je občas sdílím na sociálních sítích (facebook školy, učitelská skupina nebo vlastní web). Můžu se tak zpětně podívat, co jsem vlastně v minulosti dělal, odkázat na to kolegy a získat cennou zpětnou vazbu.”

Často zaznívá a stalo se už jakýmsi stěžejním motem cesty za výchovou k podnikavosti, že nejdříve musí být podnikavý učitel, aby mohl rozvíjet podnikavé kompetence u žáka. Ať už máte ve škole podmínky jakékoliv, vždycky to jde. Vždycky můžete s podnikavostí začít u sebe a budete usínat s vědomím, že jste udělali to nejlepší, co jste v danou chvíli mohli. I kdybyste byli sami pěšáci v poli, můžete o tom, že jste podnikaví, dát světu vědět. Nikoliv ze zištných důvodů, ale proto, že se ve vaší hlavě, na vašem stole, ve vašem počítači rodí něco, v čem vidíte smysl a podvědomě jste si jisti, že by o tom měl svět vědět.

O vašich nápadech, které už dlouho nosíte v hlavě. Nebo o podpůrném vzdělávacím nástroji, který jste si nezbytně zhotovili pro vaše potřeby. Třeba jak by se dalo ve výuce něco udělat jinak, použít zajímavý nástroj, který dokážete sami vyrobit, například edukační kartičky, koncept metodiky, vzdělávací deskovou hru, funkční platformu pro sdílení s kolegy. Hmotné i nehmotné, zkrátka hodnotu, která se může stát užitečnou podporou nejen pro vás. Důležité je při tom neklást důraz na dokonalost a bezchybnost.

Povzbuzení můžete najít v knížce Adam Grant Originály, kde mimo jiné píše o tom, že i ti největší mistři se stali mistry na základě pokusů a omylů. Málo co se vám podaří na první dobrou.

V každém případě, ať se děje, co se děje, vždycky svůj projekt dotáhněte do konce. Z vlastní zkušenosti jistě víte, že všechno je o načasování a někdy můžete mít pocit, že s tím, s čím přicházíte, jste předběhli dobu. Čas pro to ještě neuzrál. Vy ale pořád máte možnost volby. Vytrvat, než bude pro vaše nápady na škole úrodná zem, anebo současně s tím zkusit vypustit svůj nápad za hranice školy. Je to něco vašeho, váš produkt, vámi vytvořená hodnota, stůjte si za ní a nebojte se jí zkusit “prodat“, možná i prodat bez uvozovek.

„Pojďte se nebát prodat sami sebe. Když se ty neprodáš, nepochválíš se, nikdo to za tebe neudělá. Dáváte smysl své práci a svému životu. To myslím slovem "prodávání".

Mirek mluví o svých zkušenostech na práci a “prodeji produktu“, ve kterém vidí smysl a přišlo mu škoda si ho nechávat jen pro své potřeby. Celé téhle věci se nedá upřít jedna skutečnost, a to taková, že se zároveň jedná o jistou formu seberealizace. Může se stát, že chvíle, kdy tvoříte něco svého, vás přivede do známého stavu flow a vy už nemůžete jinak, než s tím vyjít na světlo, ať se děje, co se děje. Je to možná až životní potřeba neustrnout na místě. Hnacím motorem či motivací může být jistota, že díky takovému přístupu za vámi stále něco zůstává.

„Desetkrát to nejde a po jedenácté už se to podaří. Závěry některých mých projektů také vždy nebyly povedené. Ale čím víc zkoušíme, tím víc se posouváme. A toto je třeba předávat žákům. Zkoušet nové věci, nebát se jít do rizika a učit se tím.“

V rozhovoru Mirek popisoval svoji tvůrčí cestu za něčím, na čem ho bavilo pracovat a zároveň mohlo být užitečným jeho kolegům. Jako příklad uvedl natáčení jeho podcastů. Vnímal potřebu předat žákům poselství o tom, že jejich život nestojí a nepadá na jednom rozhodnutí, které učiní na konci deváté třídy, ale svá rozhodnutí, kudy povedou jejich další životní cesty, vyplynou z dalších a dalších rozhodnutí. Jen je potřeba tato rozhodnutí dělat vědomě, s ohledem na to, co mě skutečně baví, kde teď jsem a kde chci být. Tato zkušenostmi ověřená skutečnost se mu daří uchopit formou rozhovoru s lidmi, kteří popisují, čím vším prošli, jaké bylo jejich uvažování na střední škole a dál v životě, než došli k povolání nebo podnikání, ve kterém teď jsou a jsou v něm šťastní a užiteční. Sám Mirek si prošel firemním prostředím, než zakotvil ve školství. Tedy o tom něco ví.

Vždycky je možné udělat změnu a vždycky je možné rozhodnout se nabídnout ostatním ucelený koncept svého “produktu“, ve kterém vidím smysl.

Nechte se inspirovat