Zpět

Hoď to do koše, ne za hlavu! Střední zahradnická škola Rajhrad

Aktivní zájem žáků o odpadové hospodářství ve škole.

Protože se nám zdálo, že na škole není dost míst na tříděný odpad, rozhodli jsme se s tím něco udělat. Hlavně ve třídách chyběly koše na plast, byly jen na pár místech na chodbách. Náš záměr proto bylo provést na škole průzkum ohledně stavu košů, nakoupit koše a rozmístit je po třídách na škole (plast a papír) a upravit popisky košů (úspora financí). Sepsat a rozmístit informace ohledně toho, co do kterého koše patří.

Škola

Střední zahradnická škola Rajhrad , okres Brno-venkov, příspěvková organizace

P-program

Ekoškola

Kontakt na garanta

Mgr. Martin Slanina
mail: apuri@seznam.cz

Cíl aktivity

Cílem projektu bylo umístění košů (plast, papír, mix, bio) a informačních plakátků do všech tříd, provedení monitoringu množství plastů a promítnutí filmu s ekologickou tématikou o nebezpečí plastů. Záměrem také bylo, aby se žáci naučili sepsat grantovou žádost a vyřešit problém s nedostatkem košů na odpad. Aktivitiy probíhaly prostřednictvím žákovského projektu, který řeší reálný problém rozšířit a uplatňovat podnikavé kompetence žáků.

Délka aktivity

leden–červen

Kdo byl zapojený

Žáci prvního ročníku zpracovávali podání grantové žádosti. Do hlasování samozřejmě byla zapojena celá škola během průzkumu zájmu o třídění.

Co bylo naším záměrem

Cílovou skupinou byli všichni žáci naší školy. Záměrem bylo podpořit informovanost o správném nakládání s odpady. Čekalo nás umístění košů do všech tříd (plast, papír, mix, bio), výroba informačních plakátků, monitoring množství plastů, promítání filmu s ekologickou tématikou o nebezpečí plastů.

Jak začít a dotáhnout projekt do konce

Na začátku jsme provedli dotazníkové šetření spokojenosti žáků s možností třídit odpad. Během března jsme nakoupili koše a rozmístili je do tříd. Věnovali jsme se tvorbě propagačních a informačních plakátů, jak nakládat s odpadem. Ve všech učebnách (celkem 15) a ve třech důležitých místech na chodbách (jídelna, šatny a přechod z nové budovy do staré) vzniklo hnízdo na třídění plastů, papíru a směsného odpadu. Vynášení košů šlo zorganizovat snadno. Vytvořili jsme kalendář služeb. Především bylo důležité zjistit stav košů. Vynesení všech košů zabralo při koordinaci 15 minut. V dubnu a květnu nás čekala propagace Ekoškoly a samotného projektu. Původně jsme zamýšleli propagaci na Den Země. Místo toho jsme uspořádali Teaparty na školní zahradě. Opětovné dotazníkové šetření jsme provedli v květnu, po umístění košů.

Z čeho nemít zbytečné obavy

Samotné vynášení nezabere moc času, je to o rozsahu a koordinaci a samozřejmě záleží na počtu tříd. Překvapilo mě pěkné zpracování plakátu a nadšení dětí ze společného projektu. Možná proto, že s nápadem na koše přišly samy.

Na co jsme pyšní

Skutečnost, že to funguje, je to, na co jsme pyšní.

Co bylo oproti plánu jinak

Původně zamýšlenou propagaci na Den Země jsme uspořádali na samostatné akci Teaparty na školní zahradě.

Jak si TO dál žije svým životem

Ve škole se stále třídí odpad. Vždy to dostanou za úkol první ročníky ekologů. Vynášení není problém, jen je vždy nutná organizace a žáky mobilizovat k aktivitě. Mimo jiné nám k tomu pomáhá vyhlášení rozhlasem. Z každé třídy dá služba koše na chodbu, a pak stačí skupina 6 žáků k vynesení veškerého vytříděného odpadu. Na sesypávání košů máme pevné pytle a bryndáček.

Co jsme se naučili

Věřím, že to žákům dávalo smysl. Projekt měl pevnou vrstvu, o kterou se mohli při jeho psaní opřít a měl pro ně hmatatelný výsledek. Je důležité, že viděli jasnou změnu. Nemyslím, že by náš projekt byl úplně něčím superspeciálním. Je jednoduchý. Ale tím, že ho opravdu celý dělali žáci, splnil pro nás zásadní rozhodující prvek. Uvědomili si množství práce, která za realizací stojí, a byli opravdu rádi za to, že byl jejich projekt prospěšný a dostalo se jim za to ocenění.