Zpět

Noc s Andersenem už ve školce, ZŠ a MŠ Tučapy

“... ke čtení a k lásce ke knihám nepotřebujete vždy znát písmenka…”

P-koordinátorka

Denisa Medunová, ZŠ a MŠ Tučapy

Cíl aktivity

Seznámit děti s knihami, podnítit v nich zájem o ně již ve školce.

“... ke čtení a k lásce ke knihám nepotřebujete vždy znát písmenka…”

Chtěli jsme se zapojit do celorepublikové akce, ale zároveň jsme chtěli v dětech podnítit zájem o knihy již v předškolním věku, chtěli jsme spaní ve školce něčím zpestřit a užít si ho jako kolektiv, kamarádi.

Seznámit děti s knihami, podnítit v nich zájem o ně již ve školce, podpořit spolupráci, hledání společného řešení. V neposlední řadě - umět si udělat snídani - pečení vaflí - výběr receptu, nákup surovin, vážení, míchání. Kladným přínosem je následný vztah dětí, pedagogů a rodičů - jsme z malé obce a na spolupráci s rodiči a přátelském, otevřeném partnerství si velice zakládáme, tyto akce jsou velkým přínosem

Cílová skupina

MŠ - předškoláci, 1. třída

Časová dotace

1 den (od 18 hodiny do 10 hodiny následujícího dne, ale danou aktivitu s knihou lze zvládnout cca za 2 hodiny v knihovně).

Rozvíjené podnikavé dovednosti

Spolupráce s ostatními, sebereflexe, mezipředmětové vztahy, komunikace, schopnost empatie.

Pomůcky

Knihy “Den, kdy voskovky řekly dost!” - Daywalt Drew, baterky, čelovky, papíry, voskovky.

Než jsme začali tvořit

Není třeba definovat dnešní zrychlený svět a není třeba znovu a znovu obhajovat knihy a čtení - všichni víme, co čtení a zájem o knihy v dětech podněcuje … a o to nám šlo - přivést je na tuto cestu co nejdříve, ukázat jim svět fantazie a nechat je vnímat knihy.

Celý březen tradičně u nás ve školce slavíme měsíc knihy - vyrábíme si své vlastní knihy, prohlížíme si knihy pro děti, ale také seznamujeme děti s tím, jak vypadají knihy pro dospělé, co taková kniha je, jak vzniká, o čem knihy jsou a proč jsou tak úžasné. Navštěvujeme knihovnu a snažíme se děti a hlavně i rodiče přivést ke čtení s dětmi a pro děti. Zkrátka knížky nejsou jen pohádky, ale celá řada informací, příběhů, vědomostí.

Jdeme na to

Na školní zahradě na každého předškoláka čekala jeho obálka se jménem (děti nejsou vedeny ke čtení v předškolním věku, ale jsou vedeny k tomu, aby poznaly své jméno napsané hůlkovým písmem). Úkolem každého z nich bylo, najít si svou obálku se svým jménem. Následně jsme se přesunuli do knihovny, kde jsme si jednotlivé obálky rozdělali a v každé čekal obrázek namalovaný od jedné barevné voskovky. Děti zjistily, že našly vlastně dopisy od barevných voskovek pro Toníka, kterému voskovky patřily a že ty voskovky byly tak trochu na Toníka naštvané, že je málo používá, nebo naopak vůbec, že s nimi maluje jen určité věci, nebo naopak všechny. Celou aktivitu provázelo čtení dopisů a doplnění obrázků.

Po přečtení dopisů následovala diskuze, jak voskovkám pomoci, když má vlastně každá jiný problém, kde najít společné řešení, jak jim udělat radost, jak pomoci Toníkovi problém vyřešit. Společně jsme se s dětmi dohodli, že nejlépe bude nakreslit obrázek, kde každá voskovka bude mít své místo, svůj obrázek a její barvou budou vymalovány ty předměty, které jí udělají radost.

Děti si prohlédly i obrázky kamarádů, měl možnost sdílení, co a jak a proč nakreslily.

A pak na nás čekala pro děti asi nejlepší část večera - spaní ve školce. S čelovkami a baterkami jsme šli z knihovny setmělou obcí do školky. Ve školce jsme si prohlédli kouzelnou knihu “Barvy”, kde se ťuká na stránky a na další se opravdu objeví tolik kuliček, kolikrát jste zaklepali. Před spaním nás čekalo stínové leporelo. Sice jsme už dávno znali pohádku o červené Karkulce, ale v té tmě ten příběh měl úplně jiný nádech - jenom hra světla a stínů, když ležíte v postýlce a na stropě se vám objeví stín vlka… ale nebojte se! Vše dobře dopadlo a my jsme mohli jít klidně spát - poprvé společně s kamarády ve školce a přes celou noc.

Ráno na nás čekalo poslední překvapení - společná snídaně. Podle obrázkové knížky s recepty jsme si připravili suroviny a pak se vážilo, počítalo, odměřovalo… a povedlo se. Vafle s nutelou a ovocem - nej snídaně. Ani se nám domů nechtělo.

Co se nám podařilo

Ačkoliv se děti potkávají ve školce dnes a denně, měli jsme pocit, že jako kolektiv k sobě mají najednou mnohem blíže, fungují jako opravdoví kamarádi, umí se domluvit, poradit si, podpořit se.

Následně jsme se dozvěděli, že některé děti opravdu motivovaly rodiče natolik, že začali chodit do knihovny prohlížet si a půjčovat knihy.

Mile nás překvapil také fakt, že děti při přípravě vaflí přemýšlí i o odpadu. Samy se začaly schánět po kyblíčku na bio odpad, samy si dobře pamatovaly, že skořápky dáme potom na kompost.

Na škole byl zaveden zájmový kroužek pro děti předškolního věku a prvňáky - “Čteme s nečtenáři”, který nebyl jen o čtení knih, ale i o dalších aktivitách.