Zpět

Odkud se bere jídlo, ZŠ a MŠ Višňové

Staší žáci představují mladším, jak to tedy je s tím jídlem na talíři.

Zamysleli jsme se nad tím, jak můžeme přispět ke zlepšení povědomí o zdravém stravování u mladších spolužáků a změnit jejich pohled na jídlo, které dostávají ve školní jídelně. V rámci projektu jsme plánovali a realizovali exkurzi pro žáky 1. stupně, při které navštívili reálné dodavatele surovin do školní jídelny – udržitelně hospodařící farmáře.

Škola

Základní škola a Mateřská škola, Višňové, okres Znojmo, příspěvková organizace

Kontakt na P-koordinátora

Mgr. Jiří Beran
mail: jiri.beran@zsvisnove.eu

Cíl aktivity

V rámci projektu žáci plánují a realizují exkurzi pro žáky 1. stupně, při které navštíví reálné dodavatele surovin do školní jídelny – udržitelně hospodařící farmáře. Aktivity probíhají prostřednictvím žákovského projektu, který řeší reálný problém rozvíjet a uplatňovat podnikavé kompetence žáků.

Délka aktivity

2 měsíce (8 vyučovacích hodin + samostatná práce žáků mimo výuku).

Kdo byl aktivně zapojený

Projekt realizovali žáci 8. ročníku ve spolupráci s vedoucí školní jídelny, paními kuchařkami a farmáři, kteří opravdu dodávají suroviny do naší školní jídelny (dodavatel zeleniny, chovatel prasat, skotu, včelař).

Co bylo naším záměrem

Seznámit ostatní žáky formou vzdělávací exkurze s tím, jak a kde “vznikají” suroviny, ze kterých připravují paní kuchařky jídla v naší školní kuchyni. Co je to udržitelné hospodaření.

Jak začít a dotáhnout projekt do konce

Na začátku byla koncentrační idea: Jak můžeme přispět ke zlepšení povědomí o zdravém a udržitelném stravování a změnit pohled na jídla ve školní jídelně u spolužáků. Nápady jsme generovali formou brainstormingu, potom se žáci rozdělili na čtyřčlenné skupiny, každá si vybrala jí blízký nápad, který kultivovala. Skupiny pracovaly s konceptem Lean Canvas a formou krátké prezentace představily návrh jejich řešení problému před výběrovou komisí, kterou tvořili spolužáci. V tajném hlasování byly vybrány dva nejúspěšnější projekty, o kterých žáci dále diskutovali (silné a slabé stránky, rizika při realizaci, zacílenost, …).

Pokračovali jsme výběrem vítězného projektu a jeho rozpracováním: rozložení na jednotlivé kroky (dekompozice problému), stanovení potřebných zdrojů (co k úspěšné realizaci těchto kroků budeme potřebovat) a harmonogramu prací. Následně se žáci rozdělili na dvojice a vybrali si úkol, který splní a budou za něj zodpovědní, včetně dvojice, která koordinovala a monitorovala, v jaké fázi jednotlivé kroky jsou. Tady se vyskytl u některých dvojic problém, že nesplnily úkol v termínu nebo v požadované kvalitě. V hodinách se potom žáci vzájemně informovali o tom, v jaké fázi se jejich dílčí úkol nachází.

Žáci si vydefinovali, že k úspěšné realizaci celé akce bude zapotřebí učinit následující kroky

stanovení cíle (SMART) exkurze, srozumitelné formulování záměru do anotace, která bude využívána při komunikaci a představování záměru (vedení školy, paní učitelky, rodiče, farmáři);
představení celého záměru vedení školy, získání souhlasu;
stanovení termínu exkurze (domluva s paními učitelkami, autobusovým dopravcem);
informování rodičů žáků 1. stupně o tom, co se chystá a kdy;
spolupráce s vedoucí školní kuchyně, získávání informací o regionálních dodavatelích potravin;
první oslovení jednotlivých farmářů, seznámení se záměrem, akceptace termínu;
naplánování trasy a časového harmonogramu exkurze (po obdržení souhlasu od oslovených farmářů);
poptávka a objednávka autobusové dopravy;
sestavení rozpočtu akce;
seznámení farmářů s časovým harmonogramem (příjezd a odjezd, průběh);
vytvoření informačního letáku s programem exkurze (předání do tříd a rodičům);
organizace samotné exkurze.

Výsledkem celé práce byla exkurze, na kterou pozvali žáky a paní učitelky 1. stupně

Žáci navštívili farmy zaměřené jak na rostlinnou, tak na živočišnou výrobou. Dozvěděli se o tom, jak se pěstují a sklízí brambory, papriky, rajčata, okurky, jak se chovají prasata a skot, jak včely vyrábí med. Na vlastní oči viděli, co všechno musí farmář udělat pro to, aby se tyto produkty k nám do jídelny dostaly. Na každé z farem mohli ochutnat něco dobrého, jako například pečené maso, rajčata, papriky, okurky, med. Závěr exkurze patřil místní firmě, která se zabývá pěstováním BIO zeleniny, odtud si zájemci odnesli semínka, ze kterých si v následující sezóně vyzkoušeli sami vypěstovat zeleninu. Výstupy projektu žáci prezentovali na portálu Skutečně zdravá škola – projekt získal ocenění počin měsíce na webových stránkách školy a v místním zpravodaji. Na závěr byla provedena reflexe přínosu realizace projektu pro samotné žáky a jeho vyhodnocení s následnou diskusí.

Z čeho nemít zbytečné obavy

Přenechte žákům aktivitu a předejte jim také zodpovědnost, určitě vás mile překvapí. Rozdělení rolí nechte na samotných žácích, věřte jim, že svoje úkoly zvládnou. Nebojte se předem, že žáci projekt nedokončí (nic horšího se nestane). Pokud k tomu dojde, doveďte je k tomu, aby sami zhodnotili, co bylo příčinou, čeho se napříště vyvarovat a ukažte jim, že i neúspěchy jsou součástí života.

Na co jsme pyšní

Rozhodně na to, co mohou dokázat žáci, pokud jim dáme důvěru. Dále na průběh celé exkurze, která děti bavila, na nadšení farmářů i pozitivní zpětnou vazbu od rodičů a kolegů. Na výsledky reflexe žáků – co jim realizace projektu přinesla.

Co bychom příště udělali jinak a proč

Na přípravu a realizaci projektu bychom si vyčlenili více času, abychom vše zvládali s menším stresem (časová rezerva). Využívali bychom nějaký efektivnější nástroj nebo aplikaci k zaznamenávání pokroku a stavu splnění jednotlivých dílčích úkolů (padlet, sdílené dokumenty, sdílený kalendář, …). Někdy vázlo předávání informací mezi jednotlivými skupinami.

Jak si TO dál žije svým životem

Do povědomí žáků se dostalo, kdo stojí za potravinami, které dostávají na talíři ve školní jídelně a jak vše “vzniká”. Organizaci exkurzí připravených staršími žáky pro mladší chceme opakovat (různá témata).
Co jsme se naučili: Žáci, řešitelé svého “podniku”, se naučili lépe spolupracovat, pomáhat si navzájem, komunikovat mezi sebou, stanovovat cíle, aby byly SMART. Prokázali odvahu řešit i to, co se zdálo neřešitelné, nevzdávat se při prvním neúspěchu, dotáhnout věci do konce, vymýšlet nápady a pak je zrealizovat, plánovat, zjišťovat, jaké zdroje budou k úspěšné realizaci exkurze potřebovat. Dále se naučili prezentovat to, co chtějí realizovat, ale také výsledný “produkt”, včetně jeho zhodnocení.

SLOVO ŽÁKA

Dařilo se mi

Velmi dobře se nám podařilo domluvit se s farmářem, jak bude probíhat návštěva; objednat autobus; dodržet všechny termíny; spolupracovat s ostatními ve skupině; napsat článek na portál Skutečně zdravá škola; sestavit rozpočet, kolik co bude stát; sestavit trasu autobusu, aby ujel co nejméně kilometrů; naplánovat časy všech návštěv tak, abychom nikde nečekali, nebo nepřijeli pozdě.

Udělal/a bych jinak

Byla bych zodpovědnější; všechny úkoly bych odevzdala včas; rozložila bych exkurzi na dva dny, děti byly unavené.